Technika spékání a tvarování skla
(česky fúzování) je technika používaná pro spékání a tvarování skla za pomoci vysokých teplot. V současné době se řadí k běžným metodám zpracování skla, jako jsou broušení, lisování, hutní tvarování, ohýbání apod.
> Trochu z historie
Principy fusingu jsou známy již od starověku, o čemž svědčí archeologické důkazy z doby okolo roku 2000 př. n. l. Jako první používali obdobu dnešního fúzování Římané a Egypťané. S rozvojem foukaného skla ustupuje fusing do pozadí. Ke znovuobjevení této techniky dochází až během 19. století v Evropě.
> Výroba
Kousky skla se poskládají v tavicích formách do požadovaného tvaru. Pro vytvoření originálního designu se kombinuje sklo různých typů a barev. Poté se forma vloží do tavicí pece, kde se zahřívá na 750-850 °C. Čím déle jsou skleněné kousky vystavené vysokým teplotám, tím více se zakulacují jejich hrany a splývají jejich přechody. Nakonec se teplota v peci výrazně sníží a následuje až 12hod. proces ochlazování. Mezi další úpravy fúzovaného skla patří např. pískování, leptání, malování, lepení, gravírování nebo broušení.
> Vlastnosti
Na rozdíl od jiných metod zpracování skla lze fúzováním dosáhnout i neobvyklých tvarů. Po aplikaci skleněného prášku výrobky také disponují vyšší barevnou stálostí než při použití sprejových barev.
